CZ
Přihlásit

Texty na tomto webu vznikají s pomocí umělé inteligence. Jak pracujeme

Investice do zemědělství 2026: půda zdražila za 15 let 3,6×, pacht vynáší 1,2 %
© Antonio Di Giacomo · Pexels License · zdroj · upraveno
Novinky › Investice do zemědělství 2026: půda zdražila za 15 let 3,6×, pacht vynáší 1,2 %
Trh

Investice do zemědělství 2026: půda zdražila za 15 let 3,6×, pacht vynáší 1,2 %

Vytvořeno s pomocí AI · vydává redakce agro-svět.cz

Průměrný hektar zemědělské půdy stál v Česku v roce 2025 podle Farmy.cz 372 550 Kč, 3,6× víc než v roce 2010. Pacht ale vynáší jen kolem 1,2 % ročně, méně než třetinu výnosu státního dluhopisu. Akcie agro firem se v roce 2026 rozdělily: výrobci dusíkatých hnojiv a techniky rostou, výrobci fosfátů a přípravků na ochranu rostlin ztrácejí.

Informativní charakter. Článek shrnuje veřejně dostupná data o cenách půdy, fondech a akciích a není investičním doporučením ani nabídkou. Minulé výnosy nezaručují budoucí. Kurzy akcií a fondů platí k 20. říjnu 2026. Aktualizováno: 20. října 2026.

Hlavní zjištění

  • Hektar zemědělské půdy stál v roce 2025 podle Farmy.cz v průměru 372 550 Kč, 3,6× víc než v roce 2010. Po odečtení inflace je to zhruba 2,2×.
  • Od roku 2020 půda reálně skoro stojí. Zdražila o 47 %, spotřebitelské ceny o 40 % a byty o 59 %.
  • Pacht vynáší asi 1,2 % ročně z tržní ceny. Desetiletý státní dluhopis dával v září 2026 5,24 %.
  • Česká orná půda je cenově na průměru EU (97 %), v roce 2012 byla na třetině. Pachtovné je ale jen na 58 % průměru EU.
  • Agro akcie se v roce 2026 rozdělily: výrobce dusíku CF Industries je od začátku roku výš o 52 %, Deere o 36 %. FMC, výrobce přípravků na ochranu rostlin, ztratil 62 %.
  • Na pražské burze není žádná zemědělská firma. Fond zemědělské půdy pod dohledem ČNB je dostupný hlavně kvalifikovaným investorům od 1 mil. Kč.

Hektar stál loni 372 550 Kč

Průměrná tržní cena zemědělské půdy vzrostla v roce 2025 o 3,4 % na 372 550 Kč/ha, tedy 37,3 Kč/m². Vyplývá to z lednové zprávy společnosti Farmy.cz, kterou jako jeden ze zdrojů cituje i Zelená zpráva ministerstva zemědělství. Orná půda stála 39,6 Kč/m² (+4,4 %), trvalé travní porosty 30,3 Kč/m² (−0,4 %).

Nejrychleji půda zdražovala v letech 2015 až 2017 a 2021 až 2022, rekordní byl rok 2016 s růstem o 25,5 %. Od roku 2023 se tempo zpomalilo na 3 až 5 % ročně a v průběhu roku 2025 cena podle Farmy.cz spíš stagnovala.

Oficiální data Českého statistického úřadu, která zveřejňuje Eurostat, ukazují pro ornou půdu v roce 2024 průměr 372 654 Kč/ha. Nejdražší byla Střední Morava (400 375 Kč/ha), nejlevnější Moravskoslezsko (302 729 Kč/ha). Data za rok 2025 Eurostat zveřejní v lednu 2027.

ObdobíZemědělská půdaSpotřebitelské cenyByty
2010–20253,64×1,68×2,58×
2015–20252,29×1,55×2,45×
2020–20251,47×1,40×1,59×

Násobek ceny na konci období proti začátku. Půda: průměrná tržní cena podle Farmy.cz. Spotřebitelské ceny: harmonizovaný index HICP, byty: index cen rezidenčních nemovitostí, oba Eurostat. Výpočet agro-svet.cz.

Za patnáct let tak půda předběhla inflaci i byty. Od roku 2015 ale byty zdražily o něco víc a od roku 2020 přidala půda po odečtení inflace jen asi 5 %. V roce 2025 vzrostla nominálně o 3,4 % při inflaci 2,3 %.

Pacht vynáší třetinu státního dluhopisu

Průměrné pachtovné za ornou půdu a travní porosty bylo v roce 2024 podle ČSÚ 4 292 Kč/ha. Při ceně orné půdy 372 654 Kč/ha to dělá hrubý výnos 1,15 % ročně, v roce 2012 to bylo 1,86 %. Pachtovné od roku 2012 vzrostlo 2,8×, cena orné půdy 4,5×, takže výnos z pachtu dlouhodobě klesá.

Desetiletý státní dluhopis vynášel v roce 2025 v průměru 4,29 % a v září 2026 podle Eurostatu 5,24 %. Kdo kupuje půdu jako investici, sází tedy hlavně na růst její ceny, ne na příjem z pachtu.

Pachtovné se liší podle pachtýře i oblasti. Podle odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) za rok 2024 platily právnické osoby v průměru 4 478 Kč/ha, fyzické 3 021 Kč/ha. V kukuřičné a řepařské výrobní oblasti je pachtovné asi dvojnásobné proti horským oblastem. Státní pozemkový úřad od března 2024 počítá minimální pachtovné za státní půdu z úřední ceny: 3,6 % v řepařské oblasti až 12,5 % v horské.

Z výnosu ještě ubírá daň z nemovitých věcí. Od roku 2024 se sazba u orné půdy zvedla z 0,75 % na 1,35 % úřední ceny, u travních porostů z 0,25 % na 0,45 %. Při průměrné úřední ceně 7,12 Kč/m² vychází daň u orné půdy asi na 960 Kč/ha ročně, tedy zhruba pětinu průměrného pachtovného. Obec ale může zemědělské pozemky od daně osvobodit nebo jim nastavit koeficient 0,5 až 1,5.

Česko je na průměru EU

Hektar orné půdy stál v Česku v roce 2024 podle Eurostatu 14 835 eur, průměr EU byl 15 224 eur. Mezi 22 zeměmi, za které jsou v databázi Eurostatu data za rok 2024, je Česko deváté. V roce 2012 byla česká půda na 33 % průměru EU, dnes je na 97 %. Část růstu v eurech přitom připadá na posílení koruny.

  • Nizozemsko: 96 608 eur/ha, pachtovné 941 eur/ha
  • Rakousko: 37 600 eur/ha, pachtovné 309 eur/ha
  • Polsko: 16 118 eur/ha, pachtovné za ornou půdu 390 eur/ha
  • Česko: 14 835 eur/ha, pachtovné 171 eur/ha
  • Slovensko: 5 823 eur/ha, pachtovné 69 eur/ha

Pachtovné je v Česku jen na 58 % průměru EU (295 eur/ha). Poměr pachtu k ceně půdy je tak podobně nízký jako v Nizozemsku nebo Rakousku, i když česká půda stojí zlomek jejich cen. Německo data Eurostatu nedodává.

Kdo půdu kupuje

Česko patří k zemím EU s nejvyšším podílem propachtované půdy. Podle ČSÚ hospodařili zemědělci v roce 2023 na pronajaté půdě na 71,8 % plochy. Trh je mělký: podle Zelené zprávy se ročně prodá jen 1 až 1,5 % zemědělského půdního fondu, v roce 2023 to bylo 54,5 tisíce hektarů.

V roce 2025 nakupovali podle Farmy.cz za tržní ceny z 52 % zemědělci a ze 48 % nezemědělští investoři, rok předtím to bylo 59 ku 41. „Tento posun je však způsoben spíše nižším zájmem zemědělců než zvýšenou aktivitou investorů nezemědělských,“ uvádí zpráva a jako možnou příčinu zmiňuje horší ekonomickou situaci v zemědělství. Státní pozemkový úřad v roce 2024 nevyhlásil žádnou veřejnou nabídku státní půdy k prodeji.

Pravidla se mohou změnit. Ministerstvo zemědělství chystá předkupní právo pachtýře k propachtovaným pozemkům. Podle serveru Agronews má návrh jít do vlády v prvním čtvrtletí 2027 a platit od roku 2028. Asociace soukromého zemědělství ČR je proti, podle ní by změna pomohla velkým hráčům s kapitálem.

Konsolidace mezitím pokračuje. Podle deníku E15 koupil Verdi fond farem v roce 2025 čtyři farmy, z toho tři s bioplynovou stanicí, a spravuje přes 7 800 ha. Zemědělská skupina Úsovsko přebírá Agro 2000 Kutná Hora a Unikom. Největší zemědělský koncern Agrofert vložil Andrej Babiš 20. února 2026 do svěřenského fondu RSVP Trust. Skupina měla za rok 2025 zisk 2,2 mld. Kč.

Fondy půdy: od milionu korun

Drobný investor si pozemek koupit může, ale musí ho najít, ocenit a propachtovat. Na co si dát při koupi pozor, od pachtovní smlouvy po bonitu půdy, rozebírá web Tradeinfo.cz v článku o investicích do zemědělské půdy. Alternativou jsou fondy. Nejznámějším regulovaným fondem zaměřeným na českou zemědělskou půdu je Český fond půdy, fond kvalifikovaných investorů pod dohledem ČNB. Ke konci roku 2025 měl podle vlastních údajů zhruba 5 100 ha, převážně orné půdy v Polabí, a majetek kolem 2,5 mld. Kč.

  • výkonnost podfondu B od založení v roce 2014: 8,1 % ročně, za 12 měsíců do 30. 4. 2026: 6,9 %
  • minimální investice 1 mil. Kč, ocenění dvakrát ročně, odkup s 12měsíční výpovědní lhůtou
  • poplatek za správu 1 až 1,3 % ročně podle zdroje, výkonnostní poplatek 20 %, při odkupu do 5 let výstupní poplatek až 20 %

Výnos fondu tvoří hlavně přecenění pozemků. Pacht podle samotného fondu dává asi 2 % ročně. Pozemky oceňuje znalec, ne trh, takže výkonnost vypadá hladce a pokles cen by se v ní mohl projevit se zpožděním. Na trhu jsou i obchodní společnosti a emitenti dluhopisů, kteří slibují výnosy 11 až 20 % ročně. Nejde o investiční fondy pod dohledem ČNB a jejich čísla jsou jen vlastní údaje.

Agro akcie: dusík a technika nahoře

Akcie firem napojených na zemědělství se v roce 2026 rozešly víc než obvykle. Index S&P 500 je od začátku roku výš o 12,7 %. Výrobce dusíkatých hnojiv CF Industries a obchodník s komoditami ADM ho výrazně překonali, výrobci fosfátů a přípravků na ochranu rostlin naopak ztrácejí.

FirmaOborOd začátku 2026Za 5 let vč. dividendTržní hodnota
CF Industriesdusíkatá hnojiva+52,5 %+116,8 %17,9 mld. USD
ADMobchod a zpracování+39,9 %+42,9 %38,8 mld. USD
Deeretechnika+35,9 %+96,2 %170,5 mld. USD
Corteva + Vylorosiva a ochrana rostlin+28,3 %+105,5 %57,4 mld. USD
CNH Industrialtechnika+25,1 %−13,1 %18,6 mld. USD
Kubotatechnika+17,8 %+21,9 %18,6 mld. USD
Bayerosiva a ochrana rostlin+17,5 %−1,7 %42,7 mld. EUR
Nutrienhnojiva+11,8 %+11,8 %32,9 mld. USD
AGCOtechnika+0,3 %−7,2 %7,3 mld. USD
Yaradusíkatá hnojiva−2,9 %+27,5 %102,4 mld. NOK
Mosaicfosfáty a potaš−25,9 %−52,3 %5,7 mld. USD
FMCochrana rostlin−61,8 %−93,3 %0,8 mld. USD

Změna kurzu od posledního obchodního dne roku 2025 a celkový výnos za 5 let včetně reinvestovaných dividend, obojí v měně, ve které se akcie obchoduje, k 20. 10. 2026. Výpočet agro-svet.cz z dat Yahoo Finance.

Hnojiva: Hormuz a drahý evropský plyn

Výrobce dusíku letos táhl konflikt s Íránem a narušení lodní dopravy přes Hormuzský průliv. Močovina stála podle Světové banky ve druhém čtvrtletí 2026 v průměru 693,5 USD/t, krátce přes 850 USD/t, a po červnové mírové dohodě klesla ve třetím čtvrtletí na 399 USD/t. Jak se drahý dusík propsal do poměru s cenou obilí, popisuje článek o poměru močoviny a pšenice.

Americká CF Industries vyrábí z levného plynu za 2,95 USD/MMBtu, evropský plyn stál v září 25,42 USD/MMBtu. Norská Yara proto kupuje továrnu na amoniak v Texasu za zhruba 1,3 mld. USD. Mosaic naopak ve druhém čtvrtletí vykázal ztrátu 273 mil. USD, protože výrobu fosfátů prodražila drahá a nedostupná síra.

Technika: trh čeká dno cyklu

Deere zvedl výhled čistého zisku za fiskální rok 2026 na 4,75 až 5,00 mld. USD. Generální ředitel Deere John May uvedl, že rok 2026 bude dnem současného cyklu zemědělské techniky. Podobně mluví vedení CNH Industrial. AGCO, majitel značek Fendt, Massey Ferguson a Valtra, naopak výhled snížil kvůli slabé Evropě a Latinské Americe.

Propad trhu techniky odnesl i český Agrostroj Pelhřimov. Za rok 2024 měl podle Seznam Zpráv ztrátu přes 316 mil. Kč při tržbách 7,4 mld. Kč a zavřel závody v Německu a Polsku. Registrace nových traktorů v Česku a Evropě sleduje sekce prodeje techniky.

Osiva a ochrana rostlin: soudy a sklady

Bayer je za posledních 12 měsíců výš o 58,5 %. Nejvyšší soud USA 25. června 2026 rozhodl ve sporu Monsanto proti Durnellovi poměrem 7:2, že federální pravidla pro etikety pesticidů mají přednost před žalobami podle zákonů jednotlivých států. O bezpečnosti glyfosátu soud nerozhodoval. Corteva 1. října 2026 vyčlenila osiva do samostatné firmy Vylor, která je na burze oceněná na 48,8 mld. USD, zbylá Corteva na 8,6 mld. USD.

FMC 15. října 2026 snížil výhled na třetí čtvrtletí. Kvůli přeplněným skladům distributorů čeká tržby jen 65 až 125 mil. USD a provozní ztrátu. Akcie za den spadla asi o 35 % a za pět let ztratila 94 % hodnoty.

Agro ETF a pražská burza

Kdo nechce vybírat jednotlivé akcie, může koupit fond. Českým investorům je u běžných brokerů dostupný hlavně iShares Agribusiness UCITS ETF (ISIN IE00B6R52143) s poplatkem 0,55 % ročně a majetkem kolem 526 mil. EUR. Drží zhruba sto firem, z poloviny amerických. Za pět let vydělal v dolarech 13,6 %, index S&P 500 za stejnou dobu jen na kurzu přidal 70 %.

Americký VanEck Agribusiness (MOO) má za pět let včetně dividend −4 %, komoditní fond Invesco DB Agriculture (DBA), který drží futures na sóju, kukuřici, pšenici nebo dobytek, +66 %. Americké fondy ale většinou nemají dokument KID, takže je drobným investorům v EU brokeři nenabízejí.

Na Burze cenných papírů Praha není žádná zemědělská firma, výrobce techniky ani hnojiv. Nejblíž mají potravinářská Kofola ČS (za pět let včetně dividend +104 %) a Philip Morris ČR.

Agtech: peníze tečou pomaleji

Do startupů v zemědělství a potravinářství šlo podle reportu AgFunder v roce 2025 celosvětově 16,2 mld. USD, zhruba stejně jako rok předtím a o 70 % méně než na vrcholu v roce 2021. Počet investic klesl o 12 %. Největší kolo získala americká firma Wonder (600 mil. USD).

V Česku jsou částky o dva až tři řády menší a velkou část tvoří evropské granty. Rodinná skupina Agro CS spustila fond AgriBoom Ventures se 60 mil. EUR, podle Forbesu ale obtížně hledá vhodné projekty. Brněnský Mewery, který vyvíjí kultivované vepřové maso, získal v roce 2025 3 mil. EUR, z toho 2,5 mil. EUR z programu EIC Accelerator.

Hlavní rizika

  • Likvidita: ročně se prodá jen 1 až 1,5 % půdy, fondy mají roční výpovědní lhůtu a výstupní poplatky.
  • Nízký běžný výnos: pacht kolem 1,2 % minus daň z nemovitostí proti 4 až 5 % u státních dluhopisů.
  • Regulace: chystané předkupní právo pachtýře, a podle Farmy.cz také úvodní návrhy rozpočtu EU na roky 2028 až 2034, které počítají s poklesem peněz pro zemědělství o víc než 20 %.
  • Výkyvy komodit a politiky: ceny hnojiv, plynu a cla pohybují akciemi o desítky procent během měsíců, jak ukazují letošní CF Industries a FMC.

Často kladené otázky

Kolik stojí hektar zemědělské půdy v roce 2025?

Podle Farmy.cz v průměru 372 550 Kč, tedy 37,3 Kč/m². Orná půda stála 39,6 Kč/m², trvalé travní porosty 30,3 Kč/m². Nejdražší je půda kolem Prahy, na Hané a v Polabí.

Kolik vynáší pronájem zemědělské půdy?

Průměrné pachtovné bylo v roce 2024 podle ČSÚ 4 292 Kč/ha, tedy asi 1,15 % z tržní ceny orné půdy. Vlastník z toho platí daň z nemovitých věcí.

Jak investovat do zemědělství bez nákupu pozemku?

Přes fond zemědělské půdy (typicky od 1 mil. Kč pro kvalifikované investory), přes akcie agro firem nebo přes fondy ETF zaměřené na agrobyznys, například iShares Agribusiness UCITS ETF.

Je na pražské burze zemědělská firma?

Ne. K 20. říjnu 2026 na Burze cenných papírů Praha není žádný zemědělský podnik ani výrobce techniky či hnojiv. Nejblíž mají Kofola ČS a Philip Morris ČR.

Zdroje

Související

Tagy: #zemědělská půda #investice #akcie #pachtovné
← Zpět na novinky