CZ
Přihlásit

Texty na tomto webu vznikají s pomocí umělé inteligence. Jak pracujeme

Bioplynky, biometan a agrivoltaika 2026: na co dostanou zemědělci dotaci
© Lisamiri · CC BY-SA 4.0 · zdroj · upraveno
Novinky › Bioplynky, biometan a agrivoltaika 2026: na co dostanou zemědělci dotaci
Dotace

Bioplynky, biometan a agrivoltaika 2026: na co dostanou zemědělci dotaci

Vytvořeno s pomocí AI · vydává redakce agro-svět.cz

Zhruba 400 zemědělských bioplynových stanic v Česku postupně přichází o dvacetiletou provozní podporu a stát je tlačí k výrobě biometanu, v jehož první aukci letos uspělo 11 projektů. Agrivoltaika je povolená nad sady, vinicemi, chmelnicemi a vybranou zeleninou bez odnětí půdy ze ZPF, Modernizační fond ale 15. října zkrátil dotační výzvu pro zemědělce na 30. listopadu 2026. Přehled vychází z dat ERÚ, MPO, SFŽP a SZIF.

Informativní charakter. Přehled vychází z veřejně dostupných dokumentů ERÚ, MPO, MŽP, SFŽP, MZe a SZIF a neslouží jako dotační ani právní poradenství. Závazné jsou texty výzev a Pravidla zveřejněná u jednotlivých programů, odkazy jsou v článku a v seznamu zdrojů. Aktualizováno: 20. října 2026.

Hlavní zjištění

  • Bioplyn dal v roce 2025 podle ERÚ 2 589 GWh elektřiny, asi 21 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a 3,4 % celkové výroby v Česku. Výkon bioplynových stanic se od roku 2015 prakticky nemění.
  • Provozní podpora běží 20 let od spuštění stanice. Letos skončila prvním stanicím, většině skončí kolem roku 2032.
  • Biometan má od roku 2026 novou podporu na 15 let. V první aukci MPO nabídlo 63 zájemců téměř čtyřikrát víc plynu, než se soutěžilo. Uspělo 11 projektů, šest z nich u stávajících bioplynových stanic.
  • Agrivoltaika smí stát nad vinicí, chmelnicí, sadem, školkou a nad ornou půdou se zeleninou s vysokou pracností. Půda zůstává v zemědělském půdním fondu i v přímých platbách. Obilné pole ani travní porost povolené nejsou.
  • Dotaci na agrivoltaiku (až 30 %) přijímá Státní fond životního prostředí jen do 30. listopadu 2026, alokace klesla z 300 na 100 mil. Kč. Z peněz SZIF se výroba elektřiny platit nedá.

Bioplyn vyrábí 3,4 % české elektřiny

V Česku je podle Akčního plánu podpory rozvoje využívání biometanu z července 2025 zhruba 574 zařízení na bioplyn. Asi 400 z nich tvoří zemědělské bioplynové stanice, přes 100 čistírny odpadních vod a téměř 70 skládky. Samotné bioplynové stanice měly podle statistiky MPO za rok 2024 instalovaný výkon 324,2 MWe, celý bioplyn 371,4 MWe.

Výroba elektřiny z bioplynu se už deset let drží mezi 2,5 a 2,6 TWh ročně. V roce 2025 to bylo podle Energetického regulačního úřadu 2 588,9 GWh brutto, tedy asi 21 % elektřiny z obnovitelných zdrojů a 3,4 % veškeré výroby. Nové stanice po roce 2013 prakticky nevznikají: v roce 2015 měly bioplynové stanice 319,4 MWe, v roce 2024 o necelých 5 MWe víc.

Slabým místem zůstává teplo. Z 4,4 milionu GJ tepla z bioplynu, které MPO za rok 2024 eviduje, šlo cizím odběratelům jen asi 11 %. Ministerstvo životního prostředí odhaduje nevyužité teplo na zhruba 1 TWh ročně.

Energii ve stanicích dává hlavně kukuřice. V referenčním palivovém mixu ERÚ tvoří kejda 48 % hmotnosti vstupů, ale jen 18 % vyrobeného bioplynu. Kukuřičná siláž je 23 % hmotnosti a 45,5 % bioplynu.

Dvacetiletá podpora začíná končit

Výkupní ceny a zelené bonusy pro bioplynové stanice platí 20 let od uvedení do provozu. Podle návrhu cenového rozhodnutí ERÚ pro rok 2027 skončí příští rok podpora stanicím spuštěným v roce 2006. Sdružení CZ Biom počítá s tím, že letos přijdou o podporu ještě tři stanice, v roce 2027 devět a většina kolem roku 2032.

Jednou z prvních je obecní stanice v Kněžicích na Nymbursku, která od roku 2006 vytápí asi 160 budov. Podpora jí skončila 21. srpna 2026. Příjem z elektřiny klesá ze 4,70 na 3,45 Kč/kWh a starosta podle serveru oEnergetice počítá s výpadkem nejméně 2 mil. Kč ročně.

Zákon po konci podpory nabízí takzvanou modernizaci. Stanice do 999 kWe, která obnoví technologii, dostane novou podporu na 15 let s referenční výkupní cenou 3 488 Kč/MWh. Podmínkou je využít aspoň 40 % vyrobeného tepla, u stanic blíž než 5 km od plynovodu 50 %. Nařízení vlády č. 189/2022 Sb. ale pro roky 2025 až 2027 otevírá modernizaci jen pro 1 MWe ročně v celé zemi.

Stát tím stanice směruje k biometanu. „Potřebujeme biometan, ne elektřinu z bioplynek,“ citoval v červnu 2025 zástupce ERÚ Ekonomický deník. Šest svazů včetně Agrární komory ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR v dubnu 2026 podepsalo výzvu, podle níž by zhruba polovina stanic měla přejít na biometan a zbytek zůstat u flexibilní výroby elektřiny a tepla.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl: „Stát by měl provozovatelům umožnit zhodnocovat surový bioplyn na elektřinu a teplo.“

Novou možností je kapacitní mechanismus společnosti ČEPS, tedy aukce na dostupný výkon pro roky 2030 až 2032 s předběžným stropem kolem 2,78 mil. Kč za MW ročně. Předkvalifikace se na žádost MPO posunula na 18. listopadu 2026, účast ale nelze kombinovat s provozní podporou. Od 1. srpna 2025 je navíc bioplyn spálený v kogeneraci osvobozený od daně ze zemního plynu (zákon č. 87/2025 Sb., takzvaný lex OZE III).

Biometan: v první aukci čtyřnásobný převis

Biometan, tedy bioplyn vyčištěný na kvalitu zemního plynu, vyrábělo v roce 2025 dvanáct stanic. Podle ERÚ daly 17,2 mil. m³, o 130 % víc než rok předtím, a téměř všechno šlo do distribuční sítě. Česko přitom loni spotřebovalo 7,2 mld. m³ zemního plynu.

Evropská komise 14. dubna 2026 schválila české schéma podpory za 3,7 mld. eur. Výrobce dostane na 15 let rozdíl mezi vysoutěženou a tržní cenou plynu (oboustranná smlouva o rozdílu) a vysoutěžená cena roste o 2 % ročně. MPO chce v aukcích rozdělit 90 mil. m³ v roce 2026, 110 mil. m³ v roce 2027 a 150 mil. m³ v roce 2028.

Výsledky první aukce zveřejnilo MPO v září 2026. Přišlo 63 nabídek s objemem 176,5 mil. m³ ročně, uspělo 11 projektů s asi 45 mil. m³ za 2 346 až 2 879 Kč/MWh. Pět je nových stanic, šest vznikne přestavbou stávajících bioplynových stanic a všechny musí najet do konce roku 2029.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl: „Zájem předčil i naše nejoptimističtější očekávání.“ Druhé kolo se stejným objemem je podle oborových médií naplánované na listopad 2026.

Podmínky aukce zvýhodňují podniky s živočišnou výrobou. Víc než 40 % biometanu musí pocházet z takzvaných pokročilých surovin, tedy hlavně z kejdy, hnoje a odpadů. Od roku 2035 to bude polovina a od roku 2040 60 %. Koncový sklad digestátu musí být zakrytý a emise nesmějí překročit 17 g CO₂ekv./MJ. Dnešní bioplynové stanice mají podle referenčního mixu ERÚ pokročilých surovin zhruba 30 %.

Podle vedoucího oddělení OZE a environmentálních strategií MZe Jiřího Jungra je výroba biometanu „velkou příležitostí k diverzifikaci příjmů zemědělských podniků a k udržitelnému rozvoji venkova“.

Aktualizovaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu počítá v roce 2030 s 491 mil. m³ biometanu, akční plán vlády se 100 stanicemi do roku 2029. Na přestavbu se ale nehodí každá bioplynka. Studie Technologické agentury ČR citovaná v akčním plánu zařadila z 398 posouzených stanic 36 mezi nejvhodnější a 113 vyhodnotila jako nevhodné. Rozhoduje hlavně vzdálenost od plynovodu.

Digestát a havarijní plány

Digestát je podle zákona o hnojivech organické hnojivo. Na pole smí jen registrovaný, s výjimkou digestátu vyrobeného výhradně ze statkových hnojiv nebo krmiv. Separát digestátu může na zemědělské půdě ležet nejdéle 24 měsíců. Novela č. 70/2025 Sb. ukládá do 31. prosince 2026 aktualizovat havarijní plány a vložit je do systému ISPOP.

Zakrytí skladů digestátu a fugátu podporuje Ministerstvo zemědělství z intervence 37.73 Technologie snižující emise. Podle akčního plánu do ní v roce 2024 přišlo 527 žádostí za zhruba 2,4 mld. Kč.

Agrivoltaika smí jen nad vybranými kulturami

Agrivoltaiku, v zákoně „agrovoltaickou výrobnu elektřiny“, zavedl od 1. července 2024 § 8a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Podrobnosti stanoví vyhláška č. 425/2024 Sb., kterou od 1. prosince 2025 rozšířila vyhláška č. 463/2025 Sb. Pozemek se ze ZPF neodnímá a neplatí se odvody, stačí souhlas orgánu ochrany ZPF. Agrivoltaika smí i na půdu I. a II. třídy ochrany, kde je klasická solární elektrárna od července 2024 zakázaná.

Vyhláška povoluje panely jen nad vinicí, chmelnicí, ovocným sadem, školkou, plochou s lanýži a plochou s kontejnery. Nad ornou půdou jen tehdy, když na nejméně 90 % dílu půdního bloku byla v posledních třech letech vyplacena podpora na zeleninu s vysokou nebo velmi vysokou pracností. Obilné pole, travní porost ani pastvina mezi povolenými kulturami nejsou.

  • Horizontální systém: moduly nejméně 2,10 m nad zemí, zemědělsky využitelných musí zůstat aspoň 95 % plochy.
  • Vertikální systém: rozestup řad nejméně trojnásobek výšky modulů, využitelných aspoň 80 % plochy.
  • Do 100 kW je výrobna drobnou stavbou bez stavebního povolení, souhlas podle § 8a vydává obec s rozšířenou působností.

Pozemek pod agrivoltaikou zůstává v přímých platbách. Podle společného metodického pokynu MŽP, MZe a MMR z ledna 2026 je způsobilá celá výměra dílu půdního bloku, pokud se na něm dál hospodaří. Odečítají se jen nevyužitelné plochy větší než 2 × 2 m, například trafostanice nebo baterie, a díl dostane v LPIS příznak AGV. Klasická fotovoltaika na poli naopak znamená odnětí ze ZPF, odvod a ztrátu plateb na dotčené ploše.

Praxe je zatím ve fázi pilotů. Firma MND s Mendelovou univerzitou a ČVUT provozuje agrivoltaiku do 100 kW nad vinicí ve Starém Poddvorově na Hodonínsku. Školky Litomyšl zkoušejí panely nad malinami a Výzkumný ústav bramborářský od roku 2025 testuje ve Valečově vertikální panely nad bramborami a sójou. Komora OZE na konci roku 2025 evidovala asi 150 MW projektů v přípravě, oficiální údaj o připojeném výkonu zatím nikdo nezveřejnil.

O rozsah se vedou spory. Agrární komora spolu se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou v roce 2025 žádaly rozšíření vertikální agrivoltaiky na veškerou ornou půdu a travní porosty, Zemědělský svaz ČR rozšíření na běžnou ornou půdu odmítl. Investoři upozorňují také na ekonomiku: pro agrivoltaiku neexistuje provozní podpora a výrobce prodává za tržní ceny včetně záporných cen v létě.

Advokát Robert Reiss z kanceláře PRK Partners uvedl v červenci 2026 pro deník E15: „Klíčovou výzvou pro investory zůstává absence dlouhodobé provozní podpory.“

Dotace: Modernizační fond ano, SZIF na elektřinu ne

Hlavní otevřenou výzvou pro zemědělce je RES+ č. 6/2025 Agrofotovoltaické elektrárny z Modernizačního fondu. Státní fond životního prostředí ji 15. října 2026 zkrátil a zmenšil: alokace klesla z 300 na 100 mil. Kč se zásobníkem dalších 100 mil. Kč a příjem skončí 30. listopadu 2026 ve 12:00, případně dřív po vyčerpání peněz. Žádosti se vyřizují podle pořadí doručení.

  • dotace až 30 % způsobilých výdajů, výkon 10 kWp až 1 MWp
  • žadatel: zemědělský podnikatel v evidenci, který hospodaří na pozemcích v LPIS a má nebo získá licenci ERÚ
  • baterie jen spolu s agrivoltaikou, s kapacitou 0,2 až 1,0 kWh na 1 kWp, a nejméně 75 % energie musí brát z této výrobny
  • realizace do 3 let od rozhodnutí, udržitelnost 9 let

Pro skupinu zemědělců nebo podnik společně s obcí je otevřená výzva KOMUNERG č. 1/2025 pro energetická společenství. Do 31. prosince 2026 v ní lze získat 45 % na nové obnovitelné zdroje včetně bioplynových kogeneračních jednotek, alokace je 100 mil. Kč. Žádá společenství, ne jednotlivý podnik.

Obecná výzva RES+ č. 1/2025 na podnikové fotovoltaiky skončila 30. ledna 2026 a nová vyhlášená není. Otevřená výzva na biometan (GREENGAS) ani na samostatné baterie v Modernizačním fondu k 20. říjnu 2026 také není.

Ze Strategického plánu SZP fotovoltaiku zaplatit nelze. Pravidla intervencí 33.73 Investice do zemědělských podniků, 34.73 Investice do zpracování zemědělských produktů i 45.73 Investice do nezemědělských činností výslovně uvádějí, že pořízené technologie nesmějí sloužit k výrobě elektřiny. Vlastní obnovitelný zdroj od 10 kW přináší v 33.73 jen 3 preferenční body. Příjem do 33.73 přesunulo MZe z podzimu 2026 na jaro 2027, 8. kolo s intervencí 34.73 běží do 3. listopadu 2026.

Z OP TAK je otevřený úvěr Národní rozvojové banky Nové úspory energie: 0,5 až 60 mil. Kč bez úroku a příspěvek až 20 % po dosažení úspory, včetně obnovitelných zdrojů a akumulace. Platí jen ve Středočeském, Jihočeském, Jihomoravském a Plzeňském kraji a na Vysočině. U podpor v režimu de minimis pro zemědělskou prvovýrobu platí od února 2025 strop 50 000 eur na podnik za tři roky. Nová zelená úsporám je určená jen pro rodinné a bytové domy.

Střecha kravína do 100 kW bez licence

Nejjednodušší cestou zůstává fotovoltaika na střeše stáje, haly nebo skladu. Od 1. srpna 2025 je výrobna do 100 kW drobnou stavbou bez povolení a nepotřebuje licenci ERÚ, pokud elektřinu podnik spotřebuje sám nebo ji bezplatně sdílí. Elektrárny uvedené do užívání od 1. srpna 2025 se navíc daňově odepisují v běžných odpisových skupinách, ne rovnoměrně 20 let jako dřív.

Jak to může vypadat v praxi, ukazuje farma z Vysočiny, o které v červnu psal web Chytrá energie. K elektrárně o výkonu 99 kWp si pořídila baterii s kapacitou 193 kWh, která podle cen na spotovém trhu elektřinu nakupuje a prodává. „Po odečtení provozních nákladů úložiště ve výši necelých 30 000 korun dosáhl celkový čistý přínos téměř 105 000 korun,“ uvádí článek za prvních pět měsíců roku. Elektrárna s baterií podle něj pokrývá asi 45 % spotřeby energie farmy.

Přebytky lze sdílet. Aktivní zákazník smí sdílet elektřinu mezi nejvýše 11 odběrnými místy, třeba mezi stájí, dílnou a domem. Větší skupiny se sdružují do energetických společenství: komunitní elektrárna o výkonu asi 50 kWp na střeše ekofarmy Probio ve Velkých Hostěrádkách pokrývá spotřebu farmy a přebytky sdílí do 16 odběrných míst z okolí.

Termíny do konce roku 2026

  • 3. listopadu: konec příjmu žádostí v 8. kole SZIF, mimo jiné do intervence 34.73
  • 18. listopadu: předkvalifikace do kapacitního mechanismu ČEPS
  • listopad: plánované 2. kolo aukce na biometan, 45 mil. m³ ročně (podle oborových médií, MPO termín zatím nevyhlásilo)
  • 30. listopadu, 12:00: konec výzvy RES+ č. 6/2025 na agrivoltaiku
  • 31. prosince: konec výzvy KOMUNERG, termín pro aktualizaci havarijních plánů podle novely zákona o hnojivech a konec podpory tepla z pevné biomasy, pokud ji Evropská komise znovu neschválí
  • jaro 2027: příjem žádostí do intervence 33.73 Investice do zemědělských podniků

Termíny dalších dotačních kol SZIF jsou v kalendáři kol.

Často kladené otázky

Dostane zemědělec dotaci na fotovoltaiku na střechu?

K 20. říjnu 2026 není na běžnou střešní elektrárnu zemědělského podniku otevřená žádná dotační výzva. RES+ č. 1/2025 skončila 30. ledna 2026 a SZIF výrobu elektřiny nepodporuje. Otevřená je výzva na agrivoltaiku, výzva KOMUNERG pro energetická společenství a v pěti krajích úvěr Nové úspory energie.

Přijde zemědělec pod agrivoltaikou o přímé platby?

Ne, pokud na pozemku dál hospodaří podle vyhlášky. Způsobilá zůstává celá výměra dílu půdního bloku kromě nevyužitelných ploch větších než 2 × 2 m.

Může agrivoltaika stát na obilném poli?

Ne. Na orné půdě je povolená jen tam, kde se pěstuje zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností a kde na ni byla v posledních třech letech vyplacena podpora na nejméně 90 % dílu půdního bloku.

Co dělat s bioplynovou stanicí, které končí podpora?

MPO uvádí čtyři cesty: přestavbu na biometan s aukční podporou, modernizaci s novou podporou při využití 40 až 50 % tepla, provoz bez podpory na trhu, například v kapacitním mechanismu, nebo ukončení provozu. Biometan se vyplatí hlavně stanicím blízko plynovodu.

Zdroje

Související

Tagy: #bioplyn #biometan #agrivoltaika #fotovoltaika #modernizační fond
← Zpět na novinky