Ornice — základ zemědělské produkce
Ornice je svrchní vrstva půdy bohatá na organickou hmotu a živiny. Tvoří ji zpravidla 20–30 cm hluboký profil, ve kterém probíhá valná většina biologické aktivity.
Ornice je nejcennější přírodní zdroj zemědělce. Jedná se o svrchní vrstvu půdy zpravidla o hloubce 20–30 centimetrů, ve které probíhá valná většina biologické aktivity a ve které jsou ukotveny kořeny pěstovaných plodin.
Složení ornice
Zdravá ornice se skládá ze čtyř základních složek:
| Složka | Podíl (%) | Funkce |
|---|---|---|
| Minerální částice | 45 | Fyzikální opora, zdroj živin |
| Organická hmota | 5 | Živiny, vláhová kapacita |
| Vzduch | 25 | Dýchání kořenů a půdních organismů |
| Voda | 25 | Transport živin, fyziologické procesy |
Organická hmota — klíčová složka
Obsah organické hmoty (humusu) je rozhodujícím ukazatelem kvality půdy. Průměrná česká ornice obsahuje 2–4 % organické hmoty. Při poklesu pod 2 % hovoříme o degradaci půdy.
Organická hmota:
- Váže živiny a postupně je uvolňuje rostlinám
- Zvyšuje vláhovou kapacitu (1 % org. hmoty váže až 20× více vody)
- Zlepšuje strukturu půdy a její odolnost vůči erozi
- Podporuje půdní organismy — žížaly, bakterie, houby
Hrozba eroze
Eroze je největší hrozbou pro ornici. V České republice je 53 % zemědělské půdy ohroženo vodní erozí — tedy smyvem ornice při dešťových srážkách. Průměrná ztráta ornice v ČR činí 4,3 t/ha/rok, přičemž přirozená tvorba nové ornice probíhá tempem 0,1–0,3 t/ha/rok.
Protierozní opatření
- Osevní postup — střídání plodin dle náchylnosti k erozi
- Bezorebné zpracování půdy (no-till, strip-till)
- Zatravnění erozně ohrožených svahů
- Výsadba větrolamů a mezí
Zpracování ornice
Hloubka zpracování závisí na pěstované plodině:
- Ozimá pšenice: 20–22 cm
- Cukrová řepa: 28–32 cm
- Kukuřice: 25–28 cm
- Luštěniny: 22–25 cm
Trend posledního desetiletí směřuje k minimalizaci zpracování — méně přejezdů, menší hloubka, zachování půdní struktury.